Závodní preventivní péče

Posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu určitého zaměstnání nebo povolání má výrazně preventivní charakter. 

čti více...

Plakáty ke stažení

Odkaz na stránky Státního zdravotního ústavu, kde jsou ke stažení užitečné  plakáty pro účely bezpečnosti na pracovišti. Zde je k naleznutí i názorná pomůcka první pomoci

Zásady první pomoci při zasažení chemickými látkami

I přesto, že při výrobním procesu jsou dodržována všechna bezpečnostní opatření, nelze vyloučit vznik havárie a zasažení osob chemickými látkami při výkonu práce. V příloze jsou ke stažení základní zásady při zasažení chemickými látkami.

Kategorizace práce                        

Při zařazování prací od kategorií Vám mohou hodně pomoci stránky integrovaného systému typových pozic. (ISTP)

 

 

Obsah pracovně lékařských prohlídek

Aby lékař  pracovně lékařského pracoviště mohl posoudit zdravotní způsobilost k práci je nezbytná velmi dobrá znalost  ...

čti více ...

Obsah lékárničky první pomoci  

Zde je ke stažení vzorový seznam lékárničky první pomoci (dokument PDF, 172 kB)

Význam pojmů použivaných při posuzovaní zdravotní způsobilosti k práci

čti více ...

 

Pracovně lékařská péče

Posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu určitého zaměstnání nebo povolání má výrazně preventivní charakter. Smyslem je zabránit nepříznivému působení práce, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdravotní stav jednotlivce a dát tak předpoklady pro optimální rozvoj a uplatnění jeho pracovního potenciálu. V tomto procesu má důležité místo závodní preventivní péče.

Ustanovením § 40 zákona č.  20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu byla zaměstnavatelům uložena povinnost zajistit závodní preventivní péči pro své zaměstnance.  Rozsah činností prováděných zařízením závodní preventivní péče je upraven v § 35a  citovaného zákona a je v souladu s ratifikovanou Úmluvou ILO 161, o závodních zdravotních službách (vyhláška MZV č. 145/1988 Sb.)

Posudkovou činnost vykonávají, pokud není jinak stanoveno, ošetřující lékaři, a to jako nedílnou součást léčebně preventivní péče (§ 35 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění).  Zdravotní způsobilost k práci se posuzuje na základě zjištění zdravotního stavu pracujícího.

Závodní preventivní péče  na potřebné  odborné úrovni může být  posuzována  v  zařízeních  závodní  preventivní péče, neboť k odbornému posouzení  je nutné znát nejenom  zdravotní stav zaměstnance,  ale současně  zdravotní nároky  jeho konkrétní práce v konkrétních  pracovních podmínkách.  Právě z tohoto důvodu je závodní preventivní péče vyloučena ze svobodné  volby lékaře (§ 9 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb.,  o péči o zdraví lidu) V návaznosti  na citovaná ustanovení upravuje odst.  4 písm.  b) §  106 zákoníku  práce povinnost zaměstnance podrobit se lékařským  prohlídkám.  Pro vlastní posouzení není podstatné, zda je prováděno lékařem státního nebo nestátního zdravotnického zařízení.

Pokud posouzení zdravotní způsobilosti provádí lékař, který nezná pracoviště, pracovní postupy a podmínky konkrétního pracovního prostředí, může jí posuzovat pouze orientačně na základě znalosti profesiografie. Profesiografie rozebírá a hodnotí povahu, podmínky a požadavky práce v jednotlivých profesích z hlediska fyziologie, patologie, hygieny, psychologie, průmyslové toxikologie a technologie práce. K provádění povinných preventivních prohlídek musí organizace poskytnout příslušnému zdravotnickému zařízení všechny informace o povaze práce a o pracovních podmínkách, a zejména o výskytu škodlivin v pracovním procesu

Podle § 103 odst. 1 písmeno a) zákoníku práce „je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, jejichž náročnost by neodpovídal jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti

Rozhodnutí nebo opatření lékaře v posudkové činnosti je rozhodnutím nebo opatřením zdravotnického zařízení, v němž lékař pracuje. Při přezkoumání posudku se postupuje podle § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Zpět


Obsah pracovně lékařských prohlídek

Aby lékař  pracovně lékařského pracoviště mohl posoudit zdravotní způsobilost k práci je nezbytná velmi dobrá znalost zdravotního stavu, pracovní náplně, podmínek a rizikových faktorů práce posuzovaného zaměstnance. Zdravotní stav se zjišťuje komplexním vyšetřením posuzovaného, pracovní náplň, podmínky práce a rizikové faktory dokládá zaměstnavatel ve své žádosti (vzor ke stažení).

Komplexní vyšetření se provádí asi v rozsahu preventivních prohlídek všeobecným praktickým lékařem. V případě specifických podmínek práce vyšetření musí být zaměřeno na případné potenciální poruchy zdraví vyplývající z podmínek výkonu práce. Nezbytnou součástí komplexního vyšetření je i studium zdravotnické dokumentace. Je jistě logické, pakliže lékař pracovně lékařského pracoviště není zároveň ošetřujícím lékařem posuzovaného, že nebude mít k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci. Z těchto důvodů je nezbytné, aby posuzovaný k pracovně lékařským prohlídkám donesl výpis ze zdravotnické dokumentace  (ev. kompletní zdravotnickou dokumentaci) od svého registrujícího praktického lékaře.

Znalost pracovní náplně, podmínek a rizikových faktorů výkonu práce je druhým nezbytným podkladem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Dnes  by každý zaměstnavatel měl mít tyto podmínky perfektně zpracované. V případě požadavku na posouzení zdravotní způsobilosti k práci, zaměstnavatel musí informace  o pracovní náplni, podmínek práce a rizikových faktorů poskytnout zdravotnickému zařízení, které provádí prohlídky a vydává posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Bez těchto podkladů zdravotnické zařízení nemůže posudek o zdravotní způsobilosti k práci vydat .

Zpět


Zodpovědnost za formální a věcnou stránku posuzování ve zdravotnictví

 

Podle § 77 odst. (1) zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění zdravotnická   zařízení   vydávají  prostřednictvím  lékařů  nebo klinických  psychologů  při  výkonu  zdravotní  péče,  a  to na základě posouzení  zdravotního  stavu  pacienta, lékařské posudky.

Ve své praxi se opakovaně setkávám s tím, že lékaři zdravotnického zařízení žádají po žadatelích, aby pro účely posuzování doložili nějaký formulář. Tento postoj lékařů je přitom nesprávný (takový postoj znamená totéž, kdyby například soudce nutil žalobce nebo žalovaného, aby doložil formulář na usneseni).  Pominu li skutenčnost, kdy žadatel skutečně doloží formulář odpovídájící účelu (například řidičské průkazy, zbrojní pasy), ve většině případů se setkávám s tím, že tyto formuláře nesplňují ani elementární zásady odpovídající účelu.

Bohužel občas se setkávám, ale i s tím, že žadatel je ochoten akceptovat pouze takový formulář, se kterým vybavil posuzovaného. Jiný formulář, byť obsahově naproto shodující  s doneseným, neakceptuje. Je-li tento postoj vynucován, je stejně špatný, jako postoj lékařů popsaných v předchozím odstavci. Snad žádný z právních norem pro účely vydávání posudků nepředepisuje takzvaně předepsané formuláře (kromě snad rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti). Příslušné právní normy předepisují pouze povinný obsah lékařkých posudků.

Kdo je tedy zodpovědný za posudkový proces?

Za posuzování i lékařské posudky v plném rozsahu zodpovídají posuzující lékaři a zdravotnická zařízení vydávající lékařký posudek.

Otázkou obsahu lékařských posudků se zabývá v obecné rovině i Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 92/2012Sb. v platném znění. Ve specifické rovině  se tím zabývají  i jiné právní normy.


 

Význam pojmů používaných při posuzování  zdravotní způsobilosti k práci                            

Druh vykonávané práce

Druh vykonávané práce, je název výkonu pracovní pozice sjednané v pracovní smlouvě. Při posuzování zdravotní způsobilosti k práci se od druhu vykonávané práce se odvíjet způsob posuzovaní lékaře, v některých případech i aplikace právních norem souvisejících s posuzováním.  Například jinak je posuzován řidič, u kterého je řízení motorového vozidla druhem práce sjednané v pracovní smlouvě a jinak je posuzován řidič, který řídí motorové vozidlo jako „referent“

Pracovní zařazení

Lékař pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci potřebuje dvojí okruh informací. Informace o zdravotním stavu a informace o výkonu práce. Zdravotní způsobilosti k práci se neodvíjí pouze od zdravotního stavu.  Odvíjí se od vzájemného vztahu charakteru práce, pracovních podmínek, zdravotních a bezpečnostních rizik,  a zdravotního stavu posuzované osoby. Bez znalosti výše uvedených okruhů nelze zdravotní způsobilost kvalifikovaně posoudit.

Bohužel velmi často se setkávám s tím, že žadatel o posouzení zdravotní způsobilosti k práci ve své žádosti má uvedenu kolonku „pracovní zařazení/druh vykonávané práce“ a v této kolonce charakterizuje výkon práce jedním slovem, například „prodavačka“.  Podle zákona žadatel pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci musí uvést informaci z pracovním zařazení a druhu vykonávané práce. Z logiky uvedeného vyplývá, že jsou to nejméně dvě položky. Z toho vyplývá, že informaci o pracovním zařazení a druhu vykonávané práce nelze zpravidla vyjádřit jedním slovem. 

Například zcela jistě bude rozdíl mezi výkonem práce prodavačky v supermarketu a v malém krámku. Bude rozdíl v posuzování mezi prodavačkou, která sedí u pokladny a prodavačkou, která pracuje i v chladícím boxu a má chladovou alergii.

Častým protiargumentem žadatele je, že by lékař provádějící pracovnělékařskou činnost by měl provádět kontroly a měl by mít přehled k výkonu práce na pracovišti. To jistě je pravda, ale uvedení informací o pracovním zařazení a druhu vykonávané práce je zákonným požadavkem žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci. I kdyby lékař měl perfektní přehled o vykonávaných pracích, ale pokud žadatel, zejména u zaměstnavatele, kde je více pracovišť se stejným druhem práce, ale se zcela jiným charakterem, uvede-li druh vykonávané práce a pracovního zařazení pouze jedním slovem,  lékař vůbec nemusí vědět na kterém pracovišti je zaměstnanec  zařazen.

Pracovní zařazení je bližší specifikací druhu vykonávané práce.

Pokud posuzující lékař má v žádosti uvedený druh vykonávané práce se specifickým obsahem, například „řidič nákladního auta nad 7,5 tuny, svářeč a pod“, může mít přehled o tom, jaký je charakter vykonávané práce. I za těchto okolností však mohou být rozdíly v konkrétní pracovním zařazení.  Například svářeč může jezdit s vysokozdvižným vozíkem, může ovládat jeřáb, ev. provádět vazačské práce (o činnostech s rizikem ohrožení zdravotní ještě v samostatné kapitole). Řidič kromě řízení motorového vozidla provádí i nakládku a vykládku vozidla apod.  Tyto rozdíly pro lékaře znamenají zcela jiným způsob posuzování. Musí   brát v úvahu zcela jiné zdravotní charakteristiky a schopnosti zaměstnance.

Pokud však lékař má v žádosti uvedený druh vykonávané práce s obecným obsahem, tak posuzující lékař o konkrétním charakteru práce nemusí vědět vůbec nic. Například „výrobní dělník“, „operátor výroby“ apod.  Pokud má lékař takto uveden druh vykonávané práce, tak zcela určitě není schopen vydat kvalifikovaný posudek bez uvedení bližší specifikace charakteru vykonávané práce.  Bližší specifikace charakteru práce přitom nemusí spočívat pouze v činnostech s rizikem ohrožení zdraví ani pouze v zdravotních a bezpečnostních rizicích, které by v žádosti měly být vždy uvedeny, ale také v zcela nepatrných rizicích.  Například lékař bude muset být na pozoru za situace, kdy prodavačka má chladovou alergii a bude pracovat v chladícím zařízení (byť jen příležitostně) nebo alergii na mouku a bude provádět doplňování potravinářského zboží do regálů (lékař klidně může znát pracoviště, ale ze samotného druhu vykonávané práce nepozná, na kterém úseku je zaměstnanec zařazen). Stejně tak lékař by měl být na pozoru u zaměstnance, který je byť zařazen do 1. kat. lokální svalové zátěže má syndrom karpálního tunelu a bude pracovat na počítači.

Kategorie práce

Kategorie práce se určuje podle nejvyššího rizika v kategorizaci

Kategorizace prací (míra výskytu zdravotních rizik)

Podle § 37 zákona č 258/2000 a prováděcího právního předpisu každý zaměstnavatel je povinen provádět kategorizaci prací. V rámci kategorizace prací se provádí zařazení 13 rizik (hluk, prašnost, fyzická námaha atd.) podle míry výskytu rizika do 4 kat.  Pro lékaře kategorizace velmi důležitou informací. Bez těchto informaci lékař nemůže kvalifikovaně posoudit zdravotní způsobilost.  Míra výskytu jednotlivých rizik podle zákona je povinnou součásti žádosti i vystaveného lékařského posudku.

Činnost s rizikem ohrožení zdraví

Činnosti s rizikem ohrožení zdraví jsou uvedené v kapitole II, přílohy č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.  Výkon činností s rizikem ohrožení zdraví by měly být vždy uvedeny v žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci.

Uvedení příčiny dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti k práci v závěru lékařského posudku.

Je to zákonný požadavek. Pokud jsou důvody jednoznačné, není problém. Pokud důvody nejsou jednoznačné, tak to může být velký problém.  Pode zákona č. 373/2011 Sb. zdravotnické zařízení je povinen vystavit do 10 dnů lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci a do 45 dnů lékařský posudek obsahující stanovení příčiny dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti. Uvedené lhůty však platí za předpokladu, že zdravotnické zařízení má k dispozici veškeré podklady pro posouzení. Nemá-li, tak lhůta se počítá od obdržení posledního podkladu. Podle dosavadních zkušeností největší problém může nastat, kdy je v šetření nemoc z povolání. Stanovení nemoci z povolání je samostatným řízením a v případě opakovaného přezkoumání uznání či neuznání nemoci z povolání, od data zahájení řízení do ukončení, může uplynout i několik let. Za těchto okolností zdravotnické zařízení nemůže vystavit lékařský posudek o tom, jaká byla příčina dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti do té doby, kdy obdrží poslední podklad, tj platný lékařský posudek o stanovení nemoci z povolání. Na dopad personální práce zaměstnavatele za uvedených a obdobných okolností zdravotnické zařízení nenese zodpovědnost (je to věcí zákonodárců).

 

§ 37 zákona č. 258/2000 Sb.                                                                                                         

Kategorizace prací

(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis.33b) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.

(2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 5. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

(3) Zaměstnavatel v žádosti o zařazení práce do kategorie uvede

a) označení práce,

b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,

c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,

d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,

e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,

f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,

g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci,

a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38.

(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení, a současně předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38.

(5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (§ 39), třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví žádost, která má náležitosti uvedené v odstavci 3. O zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí.

(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací (§ 39).