Položit otázku

* :
* :
:
* :

Odpovědi na kladené dotazy

Dotaz ze dne 18.01.2012 

V loňském roce mi byla přiznána invadita 1.st (30% astma +5% jiné onemocnění). Protože LPK už pracovní rekomandace nevydává, napsal mi ji můj ošetřující lékař. Konkrétně se zminuje o tom, že nesmím vykonávat zaměstání kde je stupeň prašnosti II a více a fyz. námahu taktéž II. stupně a výše nesmím vykonávat. Nikde jsem žádnou kategorizaci fyz. námahy a prašnosti nenašel a pokud ano jsou to velice všeobecné informace. Pracuji jako skladník potravin a mimo jedné pracovní operace (ne každodenně prováděné) svoji práci na zkrácený úvazek zvládám.  Obávám se však, zda zdravotní omezení uvedená v prac. rekomandaci (pro 1. st invadity) nejsou příliš přísná a zda se nemohu dočkat z důvodů (např prašnosti ve skladu ) přijít o práci, jen proto, že si ošetřující lékař napsal příliš přísnou rekomandaci. 

Odpověď ze dne 20.01.2012

Dnes každý zaměstnavatel by měl mít přehled o rizicích na jednotlivých pracovištích. Jedině Váš zaměstnavatel může poskytnout tyto informace. Součástí kategorizace je mimo jiné i hodnocení celkové fyzické námahy i prašnosti vykonávané práce.

Při hodnocení rizik zaměstnavatelem se musí vycházet i z toho, jak dlouho je zaměstnanec jednotlivým rizikům vystaven. Například zaměstnanec, který vykonává stejnou práci na 8 hodin denně, může být vystaven riziku fyzické námahy v kategorii 2, ale zaměstnanec, který vykonává stejnou práci na poloviční úvazek, tak už to bude jen kategorie 1. Totéž může platit například o prašnosti. Konkrétní hodnocení však záleží na zaměstnavateli.

Obecná negativní pracovní rekomandace, tak jak to vystavil Váš ošetřující lékař, ani jakákoliv jiná rekomandace (obecná pozitivní, konkrétní negativní, konkrétní pozitivní) není pro zaměstnavatele v žádném případě dokladem o tom, zda Vás může nebo nemůže zařadit na nějakou práci nebo na základě toho Vás propustit. Jednoznačným dokladem je pouze lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci vystavený nikoli lékařem, ale příslušným zdravotnickým zařízením pracovně lékařské péče. Pracovní rekomandace je pouze informativní podklad pro zaměstnavatele, jaké práce případně Vám může nabídnout. Pakliže má být zaměstnanec zařazen nebo vyřazen z práce, musí o tom vždy předložit lékařský posudek, který splňuje náležitosti lékařské posudku podle příslušných právních norem.

MUDr. Tibor Vicsápi


Dotaz  (10.9.2011)

Potřebuji nyní pokud jsem už v důchodu potvrzení k řízení automobilu? 
 

Odpověď (24.09.2011)

Z níže uvedeného vyplývá, že na absolvování pravidelné lékařské prohlídky nemá vliv  odchod do důchodu, ale dosažený věk řidiče nebo druh vykonávané činnosti.

§ 87 zákona 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích

(1) Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat

 a) řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré barvy,^2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,

 b) řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,

 c) řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatnévýdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,^28)

 d) držitel řidičského oprávnění skupin C, C+E, D, D+E nebo podskupinC1, C1+E, D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušnéskupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,

 e) držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.^4)

 (2) Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně.

 (3) Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci 1, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 60, 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršenístanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky.


 Dotaz (24.04.2011) 

Dobrý den, pane doktore. Můj známý prodělal před dvěma a půl měsíci TEP (následek úrazu) Ještě je v PN, má fyzicky náročné povolání, pracuje v automobilovém průmyslu, jako dělník v pásové výrobě a zvedá těžké předměty.Kdyby pracoval např. v kanceláři, už by pracovat mohl. Můj dotaz zní: Může můj známý řídit auto (samozř. jen v době vycházek)? Doba, po kterou řídit nemohl, z důvodu zdárné rekonvalescence po zákroku již uplynula, ale z výše uvedeného důvodu ještě nemůže pracovat. Můj známý bydlí na vesnici, do města to má asi 20 km, k tomu má staré rodiče a občas by tedy potřeboval dojet do města na nákup. Do teď mu pomáhali sousedi, ale nechce již být na nich závislý. 

Odpověď (25.04.2011)

Pokud Vašemu známému zrdavotní stav dovoluje sedět již v křesle, což bývá limitujícím faktorem po nějakou dobu po operaci kyčelního kloubu (na to Vám však odpoví operatér nebo ošetřující lékař, kde chodí na kontroly s operovaným kyčelním kloubem), nevidím žádný důvod proč by nemohl řídit auto. 


Dotaz (2.11.2010)

Můj přítel si zlomil pravou ruku. Tudíž mu budu muset pomáhat oblékáním, koupelí, připravovat jídlo atd. Mohu si na něj vzít paragraf? A kdo mi ho vystaví? 

 Odpověď  (2.11.2010)

Můžete si na vašeho přítele požádat o ošetřovné (paragraf) za předpokladu, že s ním žijete ve společné domácnosti. Rozhodnutí o potřebě ošetřování člena domácnosti vystaví ošetřující lékař Vašeho přítele. Ošetřujícím lékařem se v tomto případě  rozumí lékař, který bezprostředně ošetřuje Vašeho přítele se zlomeninou.

MUDr. Tibor Vicsápi


Dotaz  (5.8.2010)

Dobrý den. Pane doktore,mám dotaz. Dá se hodnotit přístup lékaře, který provedl operaci a následně i kontrolní prohlídky a věděl o postupně se stále zhoršujícím stavu, přepošle pacienta na ošetřování k jinému lékaři, za zanedbání pooperační péče? Jiným lékařem byla doporučena okamžitá revize. Tu jsem podstoupila, nález byl- chronický zánět a odstraněn dosti velký nekros. O zánětu a nekros operatér věděl-provedl zápis. Neprovedl revizi a v tomto stavu mě hodil přez palubu-k jinému lékaři na převazy. Děkuji.

Odpověď (06.8.2010)

Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.  Lituji, ale na Váš dotaz nejsem schopen odpovědět - nepřísluší mi hodnotit práci lékaře v jiné odbornosti. S tímto dotazem se musíte obrátit opět na odborníka v příslušném oboru. Posudkový ani všeobecný lékař není oprávněn hodnotit práci lékařů v jiných odbornostech. Nelze chápat ani soudního znalce tak, že je oprávněn hodnotit práci jakéhokoliv lékaře v jakékoli odbornosti. Posudkový lékař může hodnotit práci posudkového lékaře ev. práci jiných odborníků, ale opět pouze v posudkové oblasti. V první řadě by jste se měla obrátit na lékaře, který Vás léčil, a  aby Vám vysvětlil proč postupoval tak jak postupoval. Možná, že je schopen Vám to uspokojivě vysvětlit. Musíte si vzít v úvahu i to, že v přírodě se často věci neději tak, jak by si to člověk představoval, a medicína je přírodní věda. To by jsme mohli kriminalizovat i meteorologa  za to, že špatně předpověděl počasí. Možná, kdyby jste se obrátila na 3. lékaře, ten by postupoval stejně, jak ten první, nebo například i zcela jinak než ti předchozí. Všichni by přitom mohli dojít ke stejnému výsledku.

MUDr. Tibor Vicsápi


dotaz (8.3.2010)

Dobrý den. Jsem v neschopnosti 4 měsíce s bolestmi krční páteře, zad a ruky. Jsem v léčení odborného lékaře neurologa, ale před měsícem se mi stal úraz nohy, mám natržené vazy a má praktická lékařka mě předala na chirurgii s tím, že už jsem jinak zdravá. Podotýkám, že vyšetření od jiných lékařů a mé bolesti ji nezajímají. Tvrdí,  že to není nic nového a jestli si chci podat žádost o invalidní důchod, tak to můžu chodit i do práce. Taky bych se chtěla zeptat po jak dlouhé době nebo kdy si můžu zažádat o inv.důchod? Stále i při mém zranění docházím na infuze a léčím se. Nevím co s tím pracuji v kuchyni a s mými problémy to nejde.

 Odpověď (8.3.2010) 

Na Vaši otázku odpovím od konce. O invalidní důchod si můžete požádat kdykoliv. Nezáleží na délce pracovní neschopnosti.

Jinak jestli dobře chápu, tak se léčíte s bolestmi páteře na neurologii a poraněním nohy na chirurgii.  Jste tedy v péči specialistů. Za těchto okolností, pokud Váš praktický lékař posoudí, že duplicitní péče o Vaše aktuální onemocnění je zbytečná (u specialistů a zároveň u praktického lékaře), ve smyslu zákona o nemocenském pojištění Vás může takzvaně "propustit ze své péče". Pakliže se již nějakou dobu léčíte na chirurgii a neurologii, pak  praktický lékař nemohl předat, protože již dříve těmito specialisty jste byla  do péče převzata  (pokud se u nich léčíte, tak jste v jejich péči od chvíle, kdy Vás poprvé pro nemoc začali léčit).  Praktický lékař Vás mohl pouze propustit. Propuštění z péče však neznamená, že do budoucna již praktického lékaře nesmíte navštěvovat. Samozřejmě, pokud se domníváte, že péče praktického lékaře o Vaše onemocnění páteře a poranění nohy je kvalitnější než péče specialistů, jistě se můžete vrátit do jeho péče. Potom by asi bylo zřejmě zbytečné být ošetřován zároveň u specialistů. Posuzování pracovní neschopnosti nelze nijak oddělit od ošetřování. Ten, kdo Vás aktuálně léčí na konkrétní onemocnění, musí zároveň posuzovat i Vaší pracovní neschopnost. Prakticky zákon ani logika věci nepřipouští, že jste léčen například u speciality a Vaši pracovní neschopnost posuzuje praktický lékař. Již v současné době za těchto okolností zbytečně platíte regulační poplatek na více místech než by jste musel. Dovedete si přitom představit, že by byl zaveden pokladenský systém a Vy by jste zcela zbytečně platil nemalé částky ?

MUDr. Tibor Vicsápi


Dotaz (08.10.2009)

Dobrý den, prosím Vás o radu. Manželka dnes byla s dcerou u odborného lékaře s bolestí středního ucha. Odborný lékař dceru vyšetřil a manželce nechtěl vystavit "paragraf" na nutnou dobu léčení dcery - odůvodnil to tím, že paragraf napíše dětský lékař. Proto manželka s dcerou navštívila dětského lékaře a ten ji paragraf také nenapsal, s tím, že jim měl paragraf napsat odborný lékař. Ptám se: Kdo z lékařů má za povinnost tento paragraf napsat?


Odpověď  (10.10.2009)
Rozhodnutí o vystavení "paragrafu" (dle právních předpisů "potřeba ošetřování") je v kompetenci ošetřujícího lékaře. Za ošetřujícího lékaře se považuje lékař, který pacienta ošetřuje. V tomto konkrétním případě lékař, který ošetřuje pacienta pro bolesti středního ucha. Pakliže tedy odborný lékař provedl ošetření a přitom odmítl vystavit "paragraf", tak postupoval nesprávně.
Bohužel z dob minulých přetrvává takový mýtus, že "paragrafy", "neschopenky"  vystavuje praktický lékař nebo praktický dětský lékař.  Tito lékaři jsou ještě stále považováni za jakéhosi universálního ošetřujícího lékaře a administrátory zdravotního systému. Řada odborných specialistů se domnívá, že jsou pouze takzvanými konziliárními lékaři (dokonce jsem slyšel tento názor i úst soudního znalce). Kterýkoliv lékař za konziliárního lékaře se považuje jen tehdy, kdy tento lékař provádí vyšetření za účelem diagnostickým. Jakmile ale stanoví léčebný režim, stává  se každý lékař ošetřujícím lékařem. Nikde však není stanoveno, že lékař, který vystaví "paragraf",  "neschopenku", musí po celou dobu trvání nemoci s těmito dokumenty manipulovat.  Rozhodn-li se lékař, že již ošetřování není z jakýchkoliv důvodů v jeho kompentenci, může pacienta předat do péče jinému lékaři.  Trvá-li v této době důvod k "paragrafu", "neschopence" , tak od dané chvíle bude manipulovat s těmito dokumenty lékař, který převzal pacienta do péče.
Nadále ale přetrvává ještě další mýtus: například odborný specialista propustí pacienta ze své péče, odešle pacienta k praktickému nebo dětskému lékaři a předpokládá, že  tento lékař zcela automaticky musí převzít pacienta do léčebné péče.  Nemusí tomu tak být. Každý lékař rozhoduje sám za sebe, a proto se může stát, že praktický lékař nebo dětský lékař nebo jakýkoliv jiný lékař, ke kterému byl pacient odeslán, se rozhodne, že léčení daného onemocnění není v jeho kompetenci, a proto vezme si to sice na vědomí, vyšetří pacienta, ale  do péče nepřevezme (samozřejmě by měl zajistit, aby byla zajištěna návaznost péče). Za této situace nejenže nemůže, ale s dokladem o neschopnosti nebo potřeby ošetřování ani nesmí jakýkoliv úkon provést, protože podle zákona pracovní neschopnost nebo potřebu ošetřovní může posuzovat každý lékař pouze v rozsahu své odbornosti.
 
 MUDr. Tibor Vicsápi

Dotaz

Mohou mne poškodit léky, když jich užívám více druhů?

Odpoveď

O lécích je známo, že kromě základního žádoucího účinku mají takzvané nežádoucí účinky.  Nežádoucí účinky léků jsou různé podle typu léku a mohou se projevit u každého pacienta jinak. Čím více léků užíváte, o to více nežádoucích účinků mohou mít.  Nežádoucí účinky mohou být přímo úměrné podané dávce, mohou však vzniknout i nežádoucí účinky, které  se projeví bez ohledu na výši podané dávky. Například alergie.  Zdraví pacienta může být poškozeno  nejen v důsledku nežádoucích účinků léků, ale i v důsledku takzvané lékové interakce. Jedná se o vzájemné působení léků. Toto vzájemné působení léků může být natolik rozmanité, že mnohdy bez podrobného studia literatury nebo velmi dobré znalosti lékaře nebo lékárníka není možné odhalit. Někdy jeden lék oslabuje účinek druhého nebo naopak, nebo v důsledku lékové interakce vznikají zcela nové nežádoucí účinky.  K zamezení  těchto situací v našem zdravotnickém zařízení  pomáhá i moderní technika. Tato technika rozhodně nenahrazuje vlastní klinické  úvahy lékaře, ale  upozorní, že určitá kombinace léků může být nějakým způsobem škodlivá. Tato technika nejenže upozorní na lékové interakce, ale i na interakce léků s potravinami nebo potravinovými doplňky. Abychom mohli posoudit, zda neužíváte léky, které  vám mohou způsobit závažné interakce, je nutné, abyste lékaři vždy sdělili, zda neužíváte léky předepisované jinými lékařem nebo zakoupené v lékárně..


Potřebuji nyní pokud jsem už v důchodu potvrzení k řízení automobilu? 

 

§ 87 zákona 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích

(1) Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat

 a) řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré barvy,^2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,

 b) řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,

 c) řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatnévýdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,^28)

 d) držitel řidičského oprávnění skupin C, C+E, D, D+E nebo podskupinC1, C1+E, D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušnéskupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,

 e) držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.^4)

 (2) Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně.

 (3) Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci 1, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 60, 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršenístanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky.