Pracovní lékařství

Pracovnělékařská péče

+

Posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu určitého zaměstnání nebo povolání má výrazně preventivní charakter. 

Pracovně lékařská péče

Posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu určitého zaměstnání nebo povolání má výrazně preventivní charakter. Smyslem je zabránit nepříznivému působení práce, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdravotní stav jednotlivce a dát tak předpoklady pro optimální rozvoj a uplatnění jeho pracovního potenciálu. V tomto procesu má důležité místo pracovnělékařská péče.

Zákoníkem práce zaměstnavatelům uložena povinnost zajistit pracovnělékařskou péči pro své zaměstnance.  Rozsah činnosti pracovnělékařský služeb upravuje zákon č. 372/2011 Sb. a zákon 373/2011 Sb.,  který v souladu s úmluvou č. 161 závodních zdravotních službách (vyhláška MZV č. 145/1988 Sb.)

Pracovnělékařská péče  na potřebné  odborné úrovni může být  posuzována  v  zařízeních  pracovnělékařské péče, neboť k odbornému posouzení  je nutné znát nejenom  zdravotní stav zaměstnance,  ale současně  zdravotní nároky  jeho konkrétní práce v konkrétních  pracovních podmínkách.  Právě z tohoto důvodu je pracovnělékařská  péče vyloučena ze svobodné  volby. V návaznosti  na  uvedené §  106 zákoníku  práce stanovuje povinnost zaměstnance podrobit se lékařským  prohlídkám.  Pro vlastní posouzení není podstatné, zda je prováděno lékařem státního nebo nestátního zdravotnického zařízení.

Pokud posouzení zdravotní způsobilosti provádí lékař, který nezná pracoviště, pracovní postupy a podmínky konkrétního pracovního prostředí, může jí posuzovat pouze orientačně na základě znalosti profesiografie. Profesiografie rozebírá a hodnotí povahu, podmínky a požadavky práce v jednotlivých profesích z hlediska fyziologie, patologie, hygieny, psychologie, průmyslové toxikologie a technologie práce. K provádění povinných preventivních prohlídek musí organizace poskytnout příslušnému zdravotnickému zařízení všechny informace o povaze práce a o pracovních podmínkách, a zejména o výskytu škodlivin v pracovním procesu

Podle  zákoníku práce „je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, jejichž náročnost by neodpovídal jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti“

Rozhodnutí nebo opatření lékaře v posudkové činnosti je rozhodnutím nebo opatřením zdravotnického zařízení, v němž lékař pracuje. Při přezkoumání posudku se postupuje podle zákona č. 373/2011 Sb. 

Obsah pracovně lékařských prohlídek

Aby lékař  pracovnělékařského pracoviště mohl posoudit zdravotní způsobilost k práci je nezbytná velmi dobrá znalost zdravotního stavu, pracovní náplně, podmínek a rizikových faktorů práce posuzovaného zaměstnance. Zdravotní stav se zjišťuje komplexním vyšetřením posuzovaného, pracovní náplň, podmínky práce a rizikové faktory dokládá zaměstnavatel ve své žádosti 

Komplexní vyšetření se provádí asi v rozsahu preventivních prohlídek všeobecným praktickým lékařem. V případě specifických podmínek práce vyšetření musí být zaměřeno na případné potenciální poruchy zdraví vyplývající z podmínek výkonu práce. Nezbytnou součástí komplexního vyšetření je i studium zdravotnické dokumentace. Je jistě logické, pakliže lékař pracovně lékařského pracoviště není zároveň ošetřujícím lékařem posuzovaného, že nebude mít k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci. Z těchto důvodů je nezbytné, aby posuzovaný k pracovně lékařským prohlídkám donesl výpis ze zdravotnické dokumentace od svého registrujícího praktického lékaře.

Znalost pracovní náplně, podmínek a rizikových faktorů výkonu práce je druhým nezbytným podkladem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Dnes  by každý zaměstnavatel měl mít tyto podmínky perfektně zpracované. V případě požadavku na posouzení zdravotní způsobilosti k práci, zaměstnavatel musí informace  o pracovní náplni, podmínek práce a rizikových faktorů poskytnout zdravotnickému zařízení, které provádí prohlídky a vydává posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Bez těchto podkladů zdravotnické zařízení nemůže posudek o zdravotní způsobilosti k práci vydat .

Zodpovědnost za formální a věcnou stránku posuzování ve zdravotnictví

+

Podle § 77 odst. (1) zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění zdravotnická   zařízení   vydávají  prostřednictvím  lékařů  nebo klinických  psychologů  při  výkonu  zdravotní  péče,  a  to na základě posouzení  zdravotního  stavu  pacienta, lékařské posudky.

Ve své praxi se opakovaně setkávám s tím, že lékaři zdravotnického zařízení žádají po žadatelích, aby pro účely posuzování doložili nějaký formulář. Tento postoj lékařů je přitom nesprávný (takový postoj znamená totéž, kdyby například soudce nutil žalobce nebo žalovaného, aby doložil formulář na usneseni).  Pominu li skutenčnost, kdy žadatel skutečně doloží formulář odpovídájící účelu (například řidičské průkazy, zbrojní pasy), ve většině případů se setkávám s tím, že tyto formuláře nesplňují ani elementární zásady odpovídající účelu.

Bohužel občas se setkávám, ale i s tím, že žadatel je ochoten akceptovat pouze takový formulář, se kterým vybavil posuzovaného. Jiný formulář, byť obsahově naproto shodující  s doneseným, neakceptuje. Je-li tento postoj vynucován, je stejně špatný, jako postoj lékařů popsaných v předchozím odstavci. Snad žádný z právních norem pro účely vydávání posudků nepředepisuje takzvaně předepsané formuláře (kromě snad rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti). Příslušné právní normy předepisují pouze povinný obsah lékařkých posudků.

Kdo je tedy zodpovědný za posudkový proces?

Za posuzování i lékařské posudky v plném rozsahu zodpovídají posuzující lékaři a zdravotnická zařízení vydávající lékařký posudek.

Otázkou obsahu lékařských posudků se zabývá v obecné rovině i Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 92/2012Sb. v platném znění. Ve specifické rovině  se tím zabývají  i jiné právní normy.

Význam pojmů používaných při posuzování zdravotní způsobilosti k práci

+

Druh vykonávané práce

Druh vykonávané práce, je název výkonu pracovní pozice sjednané v pracovní smlouvě. Při posuzování zdravotní způsobilosti k práci se od druhu vykonávané práce se odvíjet způsob posuzovaní lékaře, v některých případech i aplikace právních norem souvisejících s posuzováním.  Například jinak je posuzován řidič, u kterého je řízení motorového vozidla druhem práce sjednané v pracovní smlouvě a jinak je posuzován řidič, který řídí motorové vozidlo jako „referent“

Kategorizace prací (míra výskytu zdravotních rizik)

Podle § 37 zákona č 258/2000 a prováděcího právního předpisu každý zaměstnavatel je povinen provádět kategorizaci prací. V rámci kategorizace prací se provádí zařazení 13 rizik (hluk, prašnost, fyzická námaha atd.) podle míry výskytu rizika do 4 kat.  Pro lékaře kategorizace velmi důležitou informací. Bez těchto informaci lékař nemůže kvalifikovaně posoudit zdravotní způsobilost.  Míra výskytu jednotlivých rizik podle zákona je povinnou součásti žádosti i vystaveného lékařského posudku.

Profesní rizika

Činnosti s rizikem ohrožení zdraví jsou uvedené v kapitole II, přílohy č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.  Profesní rizika  by měly být vždy uvedeny v žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci. 

Uvedení příčiny dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti k práci v závěru lékařského posudku

Je to zákonný požadavek. Pokud jsou důvody jednoznačné, není problém. V opačném případě  problém být  může.  Pode zákona č. 373/2011 Sb. zdravotnické zařízení je povinen vystavit do 10 dnů lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci a do 45 dnů lékařský posudek obsahující stanovení příčiny dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti. Uvedené lhůty však platí za předpokladu, že zdravotnické zařízení má k dispozici veškeré podklady pro posouzení. Nemá-li, tak lhůta se počítá od obdržení posledního podkladu. Podle dosavadních zkušeností největší problém může nastat, kdy je v šetření nemoc z povolání. Stanovení nemoci z povolání je samostatným řízením a v případě opakovaného přezkoumání uznání či neuznání nemoci z povolání, od data zahájení řízení do ukončení, může uplynout i několik let. Za těchto okolností zdravotnické zařízení nemůže vystavit lékařský posudek o tom, jaká byla příčina dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti do té doby, kdy obdrží poslední podklad, tj platný lékařský posudek o stanovení nemoci z povolání. Na dopad personální práce zaměstnavatele za uvedených a obdobných okolností zdravotnické zařízení nenese zodpovědnost (je to věcí zákonodárců).

Pracovní zařazení

Lékař pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci potřebuje dvojí okruh informací. Informace o zdravotním stavu a informace o výkonu práce. Zdravotní způsobilosti k práci se neodvíjí pouze od zdravotního stavu.  Odvíjí se od vzájemného vztahu charakteru práce, pracovních podmínek, zdravotních a bezpečnostních rizik,  a zdravotního stavu posuzované osoby. Bez znalosti výše uvedených okruhů nelze zdravotní způsobilost kvalifikovaně posoudit.

Bohužel velmi často se setkávám s tím, že žadatel o posouzení zdravotní způsobilosti k práci ve své žádosti má uvedenu kolonku „pracovní zařazení/druh vykonávané práce“ a v této kolonce charakterizuje výkon práce jedním slovem, například „prodavačka“.  Podle zákona žadatel pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci musí uvést informaci z pracovním zařazení a druhu vykonávané práce. Z logiky uvedeného vyplývá, že jsou to nejméně dvě položky. Z toho vyplývá, že informaci o pracovním zařazení a druhu vykonávané práce nelze zpravidla vyjádřit jedním slovem. 

Například zcela jistě bude rozdíl mezi výkonem práce prodavačky v supermarketu a v malém krámku. Bude rozdíl v posuzování mezi prodavačkou, která sedí u pokladny a prodavačkou, která pracuje i v chladícím boxu a má chladovou alergii.

Častým protiargumentem žadatele je, že by lékař provádějící pracovnělékařskou činnost by měl provádět kontroly a měl by mít přehled k výkonu práce na pracovišti. To jistě je pravda, ale uvedení informací o pracovním zařazení a druhu vykonávané práce je zákonným požadavkem žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci. I kdyby lékař měl perfektní přehled o vykonávaných pracích, ale pokud žadatel, zejména u zaměstnavatele, kde je více pracovišť se stejným druhem práce, ale se zcela jiným charakterem, uvede-li druh vykonávané práce a pracovního zařazení pouze jedním slovem,  lékař vůbec nemusí vědět na kterém pracovišti je zaměstnanec  zařazen.

Pracovní zařazení je bližší specifikací druhu vykonávané práce.

Pokud posuzující lékař má v žádosti uvedený druh vykonávané práce se specifickým obsahem, například „řidič nákladního auta nad 7,5 tuny, svářeč a pod“, může mít přehled o tom, jaký je charakter vykonávané práce. I za těchto okolností však mohou být rozdíly v konkrétní pracovním zařazení.  Například svářeč může jezdit s vysokozdvižným vozíkem, může ovládat jeřáb, ev. provádět vazačské práce (o činnostech s rizikem ohrožení zdravotní ještě v samostatné kapitole). Řidič kromě řízení motorového vozidla provádí i nakládku a vykládku vozidla apod.  Tyto rozdíly pro lékaře znamenají zcela jiným způsob posuzování. Musí brát v úvahu zcela jiné zdravotní charakteristiky a schopnosti zaměstnance.

Pokud však lékař má v žádosti uvedený druh vykonávané práce s obecným obsahem, tak posuzující lékař o konkrétním charakteru práce nemusí vědět vůbec nic. Například „výrobní dělník“, „operátor výroby“ apod.  Pokud má lékař takto uveden druh vykonávané práce, tak zcela určitě není schopen vydat kvalifikovaný posudek bez uvedení bližší specifikace charakteru vykonávané práce.  Bližší specifikace charakteru práce přitom nemusí spočívat pouze v činnostech s rizikem ohrožení zdraví ani pouze v zdravotních a bezpečnostních rizicích, které by v žádosti měly být vždy uvedeny, ale také v zcela nepatrných rizicích.  Například lékař bude muset být na pozoru za situace, kdy prodavačka má chladovou alergii a bude pracovat v chladícím zařízení (byť jen příležitostně) nebo alergii na mouku a bude provádět doplňování potravinářského zboží do regálů (lékař klidně může znát pracoviště, ale ze samotného druhu vykonávané práce nepozná, na kterém úseku je zaměstnanec zařazen). Stejně tak lékař by měl být na pozoru u zaměstnance, který je byť zařazen do 1. kat. lokální svalové zátěže má syndrom karpálního tunelu a bude pracovat na počítači.

+

Plakáty ke stažení

Odkaz na stránky Státního zdravotního ústavu, kde jsou ke stažení užitečné  plakáty pro účely bezpečnosti na pracovišti. Zde je k naleznutí i názorná pomůcka první pomoc

+

Obsah lékárničky první pomoci

Zde je ke stažení vzorový seznam lékárničky první pomoci (dokument PDF)