Všeobecné lékařství
Další odkazy
- Preventivní prohlídky
- Priesnitzův zábal
- Samovyšetřování prsů
- Test na okultní krvácení ve stolici
- EZ-STEP-FOB - PDF soubor
- Povinnosti práceneschopného pojištěnce
- Předoperační vyšetření - názor
Odkazy na zdravotnická zařízení
Chřipka
+
Chřipka je způsobena chřipkovým virem. Chřipka občas postihuje v podobě epidemií a pandemií značnou část obyvatelstva. Pramenem nákazy jsou nemocní lidé. Přenos se uskutečňuje kapkovou infekcí a předměty kontaminovanými sekrety nemocných lidí. Očkuje se jednou dávkou očkovací látky. Očkování se provádí každoročně. Nejvhodnější období aplikace je jeden měsíc před očekávanou epidemií.
Tetanus
+
Tetanus je závažné onemocnění. K nákaze dochází průnikem infekce otevřenými ranami. Prognóza onemocnění je nepříznivá, úmrtnost novorozenců je 90%, u starších osob 50%. Prodělaná infekce nezanechává imunitu. I přesto, že se provádí pravidelné očkování, nepodařilo se toto onemocnění zcela vymítit. Očkování se provádí očkovací látkou anatoxinum tetanicum. Základní očkování se provádí třemi dávkami u osob, které nebyly očkovány proti tetanu nebo byly očkovány před více než patnácti lety. Doporučený interval mezi první a druhou dávkou je 6-10 týdnů, mezi druhou a třetí dávkou 6-10 měsíců. Přeočkování se provádí jednou dávkou vždy nejpozději do 15 let od posledního očkování.
Žloutenka typu A
+
Žloutenka typu A je onemocnění postihující játra, je způsobeno virem hepatitidy A. Virus hepatitidy A může být přenesen z jedné osoby na druhou jídlem nebo pitím, nebo při plavání ve vodě znečištěné kanalizačním odpadem. Očkování je nejlepším způsobem ochrany proti této nemoci. Očkování se provádí očkovací látkou obsahující antigen žloutenky typu A. K primární imunizaci se intramuskulárně podává jedna dávka vakcíny. Ta vyvolá tvorbu anti-HAV protilátek, které stačí na ochranu proti hepatitidě A na dobu nednoho roku. Očkovací látka vyvolá ochranu proti žloutence typu A po 2 až 4 týdnech po očkování. K zabezpečení dlouhodobé ochrany (nejméně na dobu 10 let) se doporučuje podat posilovací dávku, a to kdykoli v době od 6 do 12 měsíců po první dávce. Posilovací dávka očkovací látky podaná se zpožděním až 3 roky po první dávce vyvolává podobnou hladinu protilátek, jako posilovací dávka podaná podle doporučeného schématu. Očekává se, že i v tomto případě bude ochrana přetrvávat nejméně 10 let po podání posilovací dávky. K zabezpečení kontinuální ochrany se však má posilovací dávka podat v době 6 až 12 měsíců po první dávce.
Žloutenka typu B
+
Žloutenka typu B je způsobena virem hepatitidy B. Virus žloutenky typu B se vyskytuje v tělesných tekutinách, jako je krev, sperma, poševní sekret a sliny u infikovaných jedinců. Přenos onemocnění se uskutečňuje aplikací krve a krevních přípravků, infekcí otevřených poranění kůže a sliznic, připouští se přenos i pohlavním stykem. Přenos komáry nebyl prokázán. Očkování je nejlepším způsobem ochrany proti této nemoci.
Žloutenka typu A a B
+
Příčiny vzniku žloutenky typu A i B viz očkování proti žloutene typu A a typu B. Očkování se provádí kombinovanou očkovací látkou obsahující antigeny obou virů. V průběhu 6 měsíců se podávají 3 vakcíny. První dávka se podává ve zvolený den, druhá 1 měsíc po první dávce a 3. dávka 6 měsíců po první dávce. Všechny tři vakcíny mohou být podány i během jednoho měsíce. Podle tohoto schámatu mohou být očkovány pouze dospělé osoby, u nichž je potřeba dosáhnout ochrany (například při cestování do lokalit se zvýšeným nebezpečím nákazy). První dávka se podává ve zvolený den. Zbývající dvě dávky se podávají 7. den a 21. den po první dávce. Doporučuje se za 12 měsíců podat čtvrtou dávku.
Klíšťová encefalitida
+
Onemocnění je způsobeno viry patřící do komplexu virů klíšťového zánětu mozku. Přenos na člověka se uskutečňuje přisátím klíštěte, ale i požitím mléka z infikovaných zvířat, zejména kozího. Citlivost proti onemocnění je všeobecná. Osoby, které žijí trvale v ohnisku nákazy, často překonají lehkou formu onemocnění nebo zcela bezpříznakovou formu. V některých případech onemocnění může probíhat těžce. Onemocnění zanechává trvalou imunitu.
Jednoznačná cílená léčba tohoto onemocnění neexistuje. Jediná účinná prevence je očkování. Základní očkovací schéma je stejné pro všechny osoby od 16 let věku a skládá se ze tří dávek vakcíny proti klíšťovému zánětu mozku. První dávka se podává ve zvoleném termínu a druhá dávka se aplikuje o 1 až 3 měsíce později. Pokud je třeba dosáhnout imunitní odpovědi rychle, může být druhá dávka podána za dva týdny po první dávce. Třetí dávka se podává za 5 až 12 měsíců po druhé vakcinaci. Aby bylo dosaženo imunity před začátkem sezónní aktivity klíšťat, což je na jaře, měla by být první a druhá dávka podána nejlépe během zimních měsíců. Třetí dávka vakcíny by se měla aplikovat před začátkem následující sezóny klíšťat. První přeočkování bv se mělo provést nejpozději za 3 roky po aplikaci třetí dávky. Následné přeočkování mají být prováděna podle oficiálních doporučení, avšak ne dříve než za 3 roky po předchozím přeočkování. V závislosti na místní epidemiologické situaci a zkušenostech byly pro následná přeočkování oficiálně doporučovány intervaly 3 až 5 let.
Samovyšetřování varlat
+
Rakovina varlete je vzácná, ale je nejčastějším zhoubným nádorem u mužů ve věku 20-30 let. Samovyšetřování pomáhá k včasnému odhalení a úspěšnému léčení.
Provádějte je ihned po teplé koupeli nebo sprchování, kdy je šourek měkký a vyšetření je snazší. Před zrcadlem s dobrým osvětlením kontrolujte svůj pohmatový nález. Uvědomte si, zda necítíte na jedné straně v šourku větší tah. (Jedno varle je těžší než druhé a táhne za semenný vývod.) Zrakem se přesvědčte, zda není některá část šourku zduřelá. Pokud ano, navštivte lékaře. Samovyšetřování provádíme tak, že oběma rukama uchopíme varle zespodu ukazováčkem a prostředníčkem, shora palcem, a to současně oběma rukama. Při mírném stisknutí varle nebolí a má konzistenci tvrdší gumy. Vzadu a nahoře nad varletem nahmatáte citlivější nadvarle, které přechází nahoru do chámovodu. Stejným způsobem pokračujte u druhého varlete. Zjistíte-li změnu zvětšení varlete, tvrdost na pohmat bez známek bolesti, nebo hrbol či jinou změnu -, vyhledejte neprodleně svého lékaře, aby provedl řádnou kontrolu. U zdravých mužů bývá obvykle jedno varle větší a uloženo níž. Pokud vám v dětství stahovali nesestouplé varle, oznamte to lékaři. Samovyšetřování provádějte jednou měsíčně, nejlépe l. den v měsíci.
Postup sběru moči
+
- Den před kontrolou ráno v určitý čas - např. v 6 hodin - vymočit se do WC
- Během následujících 24 hodin veškerou moč močit do předem označené láhve. V den sběru více pít (nejlépe kažýdých 6 dodin 3/4 litrů tekutiny), tak aby vymočené množství tekutin dosahovalo kolem 1500 - 2000ml. Vyšší příjem tekutin neprovádíme, pokud Vám předtím vyšší příjem tekutin nebyl doporučen vzhledem k pokročilému postižení ledvin (u dialyzovaných nemocných)
- V den kontroly - ve stejnou hodinu jako v bodě 1., ráno po probuzení a po omytí genitálu vymočit naposledy do označené nádoby.
- Odměřit množství moči v láhvi, číslo si dobře zapamatovat nebo si jej zapsat
- Moč v láhvi PROMÍCHAT a ulít vzorek do zkumavky označené vzorek/24hod.
- Při kontrole při odevzdání vzorků moči nahlásit sestře množství vymočené za 24 hodin ( je nutno odhadnout s přesností 100 ml)
- Označení láhve pro sběr moči: Odměrkou na tekutiny s přesně známým objemem (odměrky k měření objemu užívané v kuchyni, kojenecká láhev apod:) postupným naléváním vody a označováním na sklenici provedeme kalibraci sklenice. K označení objemu na sklenici můžeme použít fix na neporézní materiály, nebo prupisku, kterou píšeme na předem nalepenou náplast.